Deset věcí, které jsou v Anglii úplně na hlavu!

1. Jízda vlevo – God... na to si prostě asi nikdy nezvyknu. Tak například na přechodu se musím podívat napřed doprava, poté doleva. Je to divný! Nejen, že je to divný, ale taky dost nebezpečný! To jsem si uvědomila ve chvíli, kdy na mě troubil řítící se double decker bus. Tak tak jsem stihla uskočit zpátky na chodník.

Auto – Za volant v Anglii si nikdy nesednu. Vážně. :D Stačí zmínit jen to, že když si mám sednout na místo spolujezdce, vždy se vydám na špatnou stranu - na místo řidiče. A jízda v levém jízdním pruhu?!!!

Bus stop – Autobusy jedou opačným směrem. Když jsem někde, kde to neznám a nepřemýšlím... pokaždé se postavím špatně. :-/

2. Okna – Tak to je fakt divný, okna se tady otevírají směrem ven, nikdy ne dovnitř. A co je úplně na hlavu?! Tak zvaná „větračka“ se otevírá nejen směrem ven, ale ještě k tomu opačně. Klika je prostě dole. Takže když chci větrat, otevřu okno, které se vzápětí zase zavře. :D

3. Kohoutky – Studený a teplý kohoutek jsou zvlášť. Teče úplně vařící nebo úplně ledová. Většinou se opařím. :D

4. Zamykání – Když si chci zamknout dveře v koupelně, točím zámkem doleva. Stejně je to i u bezpečnostního zámku oken. Zvykala jsem si fakt dlouho... V praxi to vypadá tak, že točíte zámkem na obě strany tak dlouho, než si uvědomíte, že jste vlastně zapomněli, jestli jste chtěli zamknout nebo odemknout. Jsem ráda, že mě v této situaci ještě nikdo neviděl... :D

5. Drobné – jedničky, dvojky, pětníky, desetníky, dvacetníky, padesátníky, jedna libra a konečně... dvě libry – tohle všechno jsou mince. Nedávno se mi roztrhla peněženka. Nedivím se.

Potíž s tím mají podle mě i samotní Angličani. Kam přijdu - na chodbě, na verandě, na stolku s klíči - má vždycky své místo pytlíček, mistička nebo sklenička jenom na drobné. A nevím teda, kterej chytrák ty mince vymýšlel, protože každá mince je úplně jiná. Čekala jsem, že mince budou od nejmenší po největší. Ne. Jakoby odlišných věcí bylo v Anglii málo...

Nejmenší mincí je pětník. Poté následuje jednička (one penny), pak desetník (ten pence), no a pak zase dvojka (two pence)?!!! Jedna libra (one pound) je menší než dvě pence (two pence) a to jsem ještě nezmínila, že mince mají navíc různé barvy. Prostě... totální chaos. Nevidím v tom systém. Ne. Fakt nechápu! 

Nejlíp poznám dvoulibrovku - je největší a nejzdobenější. Pak ještě padesátník, je totiž hranatý a velký. Vlastně...vlastně i dvacetník je hranatý. Asi potřebuju ještě pár měsíců, abych si to ujasnila... :D

6. Keep left – v metru, na schodišti, většinou tam, kde se nachází davy lidí, byste se měli držet po levé straně. V praxi to funguje tak, že to vůbec nefunguje. Všichni se drží vpravo, vlevo a uprostřed. Takže je to vlastně úplně jedno.

7. Zásuvky – Takový podivný tři dírky. 

8. Octové chipsy – Fuj. Větší hnus jsem nejedla. Možná by ještě mohly konkurovat hranolky politý octem... :D Nejen, že to smrdí jako zpocený nohy, ale taky to tak chutná.

9. Hello, how are you? – Tak to je věta, se kterou jsem si fakticky dlouho nevěděla rady. "How are you?" je pouze takový hovorový úzus. Nevěděla jsem to. Takže si dotyčný většinou vyslechl můj pracovní týden, co jsem dělala celý den nebo co mi momentálně leží na srdci. Později mi došlo, že odpovědět "Fine." úplně stačí. Dokonce je v pořádku, když na to člověk neodpoví vůbec.

Pak jsem přišla na to, že nejlepší je toho člověka v této otázce předstihnout. Prostě jakmile někoho potkám, ihned vybalím "Hi, how are you?" Lepší je hodit to na druhýho, ať se s tím popere. :D Nemusím si lámat hlavu s tím, jak vlastně odpovědět.

10. Are you OK, Jana? – Další hovorová perlička. Dřív jsem v tom hledala sarkasmus. Proč bych jako nebyla okay? To jako vypadám divně? Nebo se mě ten člověk ptá, jestli nejsem náhodou debil? :D Kdybych se totiž v Česku někoho zeptala: „Jsi v pohodě?“ Většinou to znamená, že dotazovaný v pohodě není a ptáme se ho, jestli mu třeba není špatně nebo zdali nezvažuje možnost návštěvy psychologa. :D Ve volném překladu bych řekla, že to znamená, jestli se dotazovaný má dobře. Takže odpověď „Yes, I am ok“, když jste okay, úplně stačí.

Nutno dodat, že jsem tady pár měsíců a na všechno si brzy zvyknu. :-)